Co ve vztahu podle výzkumu funguje a nefunguje
Autorka: Radka Loja
Dobře fungující vztah není bez konfliktů, negativních emocí nebo rozdílů. Partneři se mohou hádat, mít odlišné potřeby nebo se opakovaně vracet ke stejným tématům. Rozhodující je, jakým způsobem s těmito situacemi zacházejí.
Co vztah oslabuje

1. Převaha negativity nad pozitivitou
Negativní emoce jsou přirozenou součástí vztahu. Hněv, zklamání, smutek nebo frustrace mohou upozornit na důležitý problém, narušenou hranici nebo dlouhodobě nenaplněnou potřebu.
Problémem však je převaha a dlouhodobá kumulace negativity.
Americký psycholog a výzkumník partnerských vztahů John Gottman uvádí, že ve stabilních vztazích se během konfliktních rozhovorů objevuje přibližně pět pozitivních interakcí na jednu negativní. Tento poměr bývá označován jako 5 : 1.
Pozitivní interakcí nemusí být jen pochvala nebo výrazný projev náklonnosti. Může jít například o:
- zájem
- uznání
- souhlas s částí partnerova sdělení
- snahu porozumět
- připomenutí společného záměru
- respektující tón
- humor
- dotek
- zjemnění formulace
2. Eskalace negativity a čtyři jezdci apokalypsy
John Gottman označuje čtyři zvláště destruktivní komunikační vzorce jako čtyři jezdce apokalypsy:
- kritika
- pohrdání
- obrannost
- stažení nebo uzavření
Kritika míří na osobnost partnera, nikoli pouze na konkrétní chování. Obrannost vede k odmítání vlastního podílu a k protiútoku. Pohrdání vyjadřuje nadřazenost, zesměšnění nebo odpor. Stažení přerušuje kontakt a často zanechává druhého partnera bez reakce.
Tyto vzorce se mohou vzájemně posilovat. Kritika vyvolává obranu, obrana další tlak a konflikt může postupně eskalovat až k zahlcení a stažení jednoho z partnerů.
3. Emoční odpojení
Vztah může dlouhodobě oslabovat také emoční odpojení.
V takovém vztahu nemusí docházet k častým hádkám. Může však postupně mizet:
- zájem
- humor
- sdílení
- společná radost
- zvědavost
- náklonnost
- podpora
- fyzická a emoční blízkost
Partneři mohou fungovat prakticky, starat se o domácnost nebo děti a přitom se přestat skutečně setkávat. Vztah nemusí působit otevřeně konfliktně, ale může být stále prázdnější a vzdálenější.
Je důležité odlišit emoční odpojení od přirozené potřeby klidu, samoty nebo autonomie.
Problémem je dlouhodobý stav, kdy se kontakt neobnovuje a partneři o něj postupně přestávají usilovat.
4. Selhávání opravných pokusů
Nedorozumění, zranění a konflikty se objevují v každém dlouhodobém vztahu. Rozdíl mezi funkčním a nefunkčním vztahem spočívá v tom, zda se partneři dokážou k sobě znovu vrátit.
Gottman používá pojem opravné pokusy. Jde o jakýkoli krok, kterým se jeden z partnerů snaží:
- zastavit eskalaci
- obnovit kontakt
- připomenout společný záměr
- zjemnit atmosféru
- převzít část odpovědnosti
- vrátit rozhovor do bezpečnější podoby
Opravný pokus může být výrazný, například omluva, ale také velmi drobný:
- „Počkej, nechci se s tebou hádat.“
- „Chápu, že tě to zasáhlo.“
- „Můžeme začít znovu?“
- „Řekla jsem to moc ostře.“
- „Pojďme si dát chvíli pauzu.“
- „Vlastně s částí toho, co říkáš, souhlasím.“
Problém nastává také tehdy, když druhý partner opravné pokusy opakovaně nepřijímá nebo je interpretuje jako manipulaci, slabost či další útok.
5. Negativní pohled na partnera
Negativní pohled na partnera označuje stav, kdy jsou i neutrální nebo pozitivní projevy partnera interpretovány negativně.
Neutrální poznámka může být vnímána jako kritika, nabídka pomoci jako kontrola a pokus o smíření jako neupřímnost. Člověk nereaguje jen na konkrétní situaci, ale také na dlouhodobě vytvořený negativní obraz partnera a vztahu.
Negativní pohled je často důsledkem dlouhodobého oslabení přátelství, důvěry a dobré vůle ve vztahu.
6. Fyziologické zahlcení
V konfliktu reaguje celé naše tělo. Může dojít k emočnímu a fyziologickému zahlcení. Partnerovo sdělení můžeme vnímat jako ohrožení a přecházet do poplachové reakce.
Může se objevit například:
- zrychlený tep
- zrychlené dýchání
- třes
- zúžení pozornosti
- napětí
- pocit horka
- tlak na hrudi
- nutkání utéct nebo zaútočit
Při silném zahlcení klesá schopnost:
- naslouchat
- rozlišovat
- hledat tvořivé řešení
- volit přiměřenou reakci
- přijímat nové informace
- empatizovat
- reflektovat vlastní podíl
Rozumově můžeme vědět, jak bychom chtěli reagovat, ale v konkrétní situaci se automaticky vracíme k útoku, obraně nebo ke stažení. Potřebujeme získat větší schopnost rozpoznat a regulovat svůj stav.
7. Odmítání vlivu druhého
Nemusíme se podřídit, vzdát se vlastního názoru nebo automaticky souhlasit. Jde o to, připustit, že partnerovo prožívání, zkušenost a perspektiva obsahují informaci, kterou je potřeba vzít vážně.
Odmítání vlivu se může projevovat například takto:
- okamžité odmítnutí partnerova pohledu
- přesvědčení, že problém má pouze druhý
- rozhodování bez ohledu na partnera
- zlehčování jeho pocitů
- neochota měnit vlastní chování
- zesměšnění nebo převádění tématu jinam
Obecně byl tento princip popisován zejména v souvislosti se schopností mužů přijímat vliv žen v heterosexuálních vztazích. Zjednodušeně jde o schopnost obou partnerů nechat se přiměřeně ovlivnit perspektivou druhého.
Druhý nemusí mít vždy pravdu. My ale automaticky neodmítáme jeho pohled jen proto, že je jiný než náš.
Co vztah podporuje

1. Dostatek pozitivního kontaktu
Pozitivní kontakt se vytváří především v drobných každodenních interakcích.
Může jít například o:
- zájem o partnerův den
- ocenění
- dotek
- nabídku pomoci
- krátkou zprávu
- reakci na jeho vyprávění
- humor
- poděkování
- společný rituál
- všimnutí si partnerovy nálady
Tyto drobné situace postupně vytvářejí emoční klima vztahu. Partner získává zkušenost, zda je druhý dostupný, všímavý a ochotný reagovat.
Pozitivní kontakt současně vytváří větší odolnost vztahu vůči konfliktům. Když je ve vztahu dostatek přátelství a dobré vůle, jednotlivé negativní situace většinou vztah významně nenaruší.
2. Respekt k rozdílnému stylu konfliktu
Gottmanův výzkum ukazuje, že neexistuje pouze jeden správný styl partnerského konfliktu.
Popisuje například páry:
- harmonické, které se snaží druhému naslouchat a hledat dohodu
- temperamentní, které konflikty prožívají intenzivněji a otevřeněji
- vyhýbavé, které konflikty spíše neotevírají
Všechny tyto styly mohou být stabilní, pokud ve vztahu zůstává dostatek pozitivního afektu a partneři si navzájem dlouhodobě neubližují.
Rizikem je výrazný nesoulad. Jeden partner může potřebovat téma okamžitě otevřít a dlouze rozebírat, zatímco druhý se snaží konfliktům vyhnout nebo potřebuje delší čas na zpracování. Takový rozdíl může snadno vytvořit cyklus naléhání a stahování.
3. Jemný začátek rozhovoru
Způsob, jakým konflikt začne, výrazně ovlivňuje jeho další průběh.
Můžeme rozlišit například:
- tvrdý, útočný začátek
- jemnější a konkrétnější otevření tématu
Tvrdý začátek může obsahovat kritiku, zobecnění, obvinění nebo pohrdání:
„Ty mě nikdy neposloucháš. Je ti úplně jedno, co potřebuji.“
Jemnější začátek se zaměřuje na konkrétní situaci, vlastní prožívání a srozumitelnou žádost:
„Když při rozhovoru sleduješ telefon, cítím se odstrčeně. Potřebovala bych, abychom si teď deset minut věnovali pozornost.“
Jemný začátek otevírá rozhovor způsobem, který nezvyšuje pravděpodobnost okamžité obrany nebo protiútoku.
4. Účinné a preventivní opravné pokusy
Ve stabilních vztazích partneři neopravují pouze následky konfliktu. Často používají také preventivní opravy, které brání tomu, aby rozhovor vůbec sklouzl do destruktivního cyklu.
Může jít například o:
- zjemnění tónu
- uznání druhého
- připomenutí, že nejsou nepřátelé
- formulaci společného cíle
- ocenění snahy partnera
- včasné pojmenování napětí
- humor
- návrh krátké pauzy
- zastavení zobecňování
Účinnost opravného pokusu závisí nejen na tom, jak je formulován, ale také na celkové kvalitě vztahového přátelství. Ve vztahu s vysokou mírou nedůvěry může být i upřímný opravný pokus odmítnut.
Příklady opravných vět:
- „Tohle jsem řekl příliš ostře.“
- „Pojďme zpomalit.“
- „Můžeme se vrátit k tomu, co se snažíme vyřešit?“
- „Nechci tě napadat.“
- „Rozumím, že to vidíš jinak.“
- „Potřebuji krátkou pauzu a potom se k tomu vrátím.“
5. Včasná deeskalace negativity
Čím vyšší je intenzita negativního cyklu, tím obtížnější je jej zastavit.
Konflikty, které začínají výrazně negativně, se jen zřídka samovolně obrátí pozitivním směrem. Proto má velký význam zachytit eskalaci co nejdříve.
Deeskalace může zahrnovat:
- zpomalení tempa rozhovoru
- opuštění zobecnění
- uznání partnerovy emoce
- oddělení více problémů
- snížení hlasu
- návrat ke konkrétnímu tématu
- krátkou pauzu
- odložení rozhovoru na vhodnější dobu
Deeskalace znamená vytvořit podmínky, kdy je možné o problému mluvit bez dalšího poškozování vztahu.
6. Pozitivní emoce během konfliktu
Pozitivita může mít regulační funkci přímo během náročného rozhovoru.
Pozitivní emoce a projevy mohou mít podobu:
- respektu
- humoru
- náklonnosti
- snahy porozumět
- zájmu
- laskavosti
- uznání
- připomenutí, že vztah je důležitější než vítězství
Jde hlavně o zachování aspoň minimálního kontaktu a dobré vůle i ve chvíli, kdy se partneři neshodnou.
7. Dialog o trvalých problémech
Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, velká část partnerských konfliktů má trvalý charakter. Podstatné je, zda o nich partneři dokážou vést dialog.
Dialog o trvalém tématu zahrnuje:
- uznání, že rozdíl existuje
- respekt k odlišné perspektivě
- humor a náklonnost
- přijetí toho, že se téma může vracet
- snahu porozumět jeho významu
- hledání dílčích dohod
- průběžné vyjednávání
Opakem dialogu je dlouhodobé uvíznutí v konfliktu. Partneři se vracejí ke stejnému tématu, ale nedochází k většímu porozumění. Objevují se bolestivé výměny, stažení, ledové ticho nebo čtyři jezdci apokalypsy – pořád dokola.
Dobrý vztah není vztah bez neshod, zklamání nebo negativních emocí. Podstatné je, zda si partneři dokážou zachovat vzájemný respekt, projevovat zájem, zvládat konflikty a obnovovat kontakt, když se něco nepovede.
Zdroj: John M. Gottman a Julie Schwartz Gottman, The Gottman Institute, Level 1 Clinical Training, část „Myths About What Is Dysfunctional When a Relationship Is Ailing“. Text je volně zpracován a doplněn o příklady.
Chcete se na svůj vztah podívat podrobněji?
Společně se nad těmito tématy zamyslíme na jednodenním semináři Vztah v pohodě – 7 oblastí, které rozhodují, který se koná 31. 10. 2026 v Praze. Budeme se věnovat tomu, co vztahy posiluje, co je oslabuje a co můžeme sami ovlivnit.
Pokud se chcete vztahovým tématům věnovat hlouběji i při práci s klienty, v lednu 2027 otevíráme také profesní výcvik Vztahový kouč.
